Komorní výstava autorských filmových plakátů v kině Svět 18.1.2017

Komorní výstava autorských filmových plakátů v kině Svět

V 1. patře kina Svět před vstupy do sálu je nainstalována výstava ZLATÁ ŠEDESÁTÁ - VRCHOLNÁ ÉRA ČESKOSLOVENSKÉHO PLAKÁTU, přehlídka autorských filmových plakátů nejvýraznějších tvůrců 60. let. Na vzorku 14-ti filmových plakátů se návštěvníci seznámí s průkopnickými výtvarnými počiny na poli filmového plakátu a také s životem a tvorbou jejich autorů - Karla Vaci, Zdeňka Zieglera, Josefa Vyleťala a dalších.

Od počátků svého vzniku byl filmový plakát hlavním informačním prostředkem a cestou filmu k divácké pozornosti. Nejdříve hlavně textovým, s barvitým vylíčením filmového příběhu. Nejstarší filmové plakáty vytvářely iluzi senzační podívané, na niž diváky lákaly líčením dramatických a milostných scén filmových představení. Uchovaly si atmosféru a nadšení průkopnických let filmu a svým výtvarným projevem vystihovaly a dodnes vystihují naivitu filmů, které pomáhaly propagovat. Ve dvacátých letech minulého století se filmovou plakátovou tvorbou zabývali zpočátku anonymní litografové a ilustrátoři. Teprve malíři a školení grafici vnesli ve třicátých letech minulého století do filmové reklamy umělecké ambice. Po znárodnění filmového průmyslu v roce 1945 ustavila Ústřední půjčovna filmů na Národní třídě v Praze své propagační oddělení, které převzalo plakátové zakázky dosud nezávisle tvořících prvorepublikových reklamních studií a ateliérů.

Nejproduktivnějším a nejsvobodnějším obdobím v historii českého filmového plakátu byla šedesátá léta. V roce 1958 vznikla na popud Československého svazu výtvarných umělců při propagačním oddělení Ústřední půjčovny filmů v Praze výtvarná komise. Její snahou bylo zlepšit úroveň plakátové tvorby, kromě zkušených designerů přibírá podle polského vzoru ke spolupráci umělce střední a mladé generace - malíře, grafiky, scénografy, architekty a umělce z oblasti volného umění, kteří svým vyhraněným uměleckým výrazem vnesli do plakátové tvorby prvky svých tvůrčích uměleckých snah a experimentů. 

Nadějný vývoj šedesátých let byl přerušen srpnovou okupací Československa. S příchodem normalizace po roce 1970 vstoupily do filmové tvorby a plakátu vlivy opětovně zavedené cenzury a autocenzury. Přesto si český filmový plakát díky několika tvůrčím osobnostem, jako byli Milan Grygar, Zdeněk Ziegler, Jiří Šalamoun a Josef Vyleťal, udržoval i v pozdějším období v zahraničí vysoce ceněnou výtvarnou úroveň.

Počátkem devadesátých let po zániku Ústřední půjčovny filmů v Praze se v českém filmovém průmyslu uplatnily zájmy privátních producentů a distributorů. Se zahraničními filmy nyní do České republiky přichází v rámci jednotné celosvětové marketingové kampaně komerční plakáty různých distribučních firem, na něž je doplněn přítiskem český text. Prostor pro současný český filmový plakát je omezen na zakázky k původním českým filmům a na propagaci českých filmových festivalů. Ale i zde je prioritou prodávat film, nikoliv prezentovat individuální umělecký program.